130 tisíc v popelnici!

07.03.2013 15:45


Cože, v Březině? A v které popelnici – rychle pro ně běžím, takový balík! … Není ale nutné běžet nikam daleko, 130 tisíc Kč jsme vyhodili do všech našich popelnic dohromady. Někdo více, někdo méně – podle toho, jak kdo třídí odpad. V průměru to ovšem činí opravdu 150 Kč na obyvatele, které jsme minulý rok zbůhdarma vyhodili do koše…

V naší obci se v roce 2012 vytřídilo 21,6 kg/osobu odpadu a obec za něj utržila 76 tisíc Kč. Pokud by se do důkladnějšího třídění odpadů zapojilo více občanů Březiny a dosáhli jsme alespoň na jihomoravský průměr (34,3 kg/osobu),  obec by získala dalších přibližně 45 tisíc Kč. 

Nemuseli bychom se však spokojit jen s „průměrným“ tříděním odpadu – máme na víc! Např. v obcích Tavíkovice, Vranov či Perná vytřídili v roce 2012 zhruba 60 kg odpadu na osobu, což je 3x více než u nás v Březině – při takovéto výtěžnosti bychom mohli získat přibližně o 130 tisíc Kč/rok více než dnes! Že lze tohoto čísla dosáhnout lze vyčíst i z obrázku popelnice, kde názorně vidíme zastoupení jednotlivých složek. Vytříditelné složky tvoří téměř 2/3 objemu vyprodukovaného odpadu (osobně mohu potvrdit, že díky třídění máme po 14 dnech naši 120litrovou popelnici plnou tak z 1/2, z čehož většinu tvoří dětské plínky). Co vše lze v Březině třídit naleznete pěkně zpracované na obecních internetových stránkách a také napsáno na každé popelnici (např. že lze třídit nejen PET lahve, ale i jogurtové kelímky, igeliťáky, polystyren, atd.).


V samotném základu, zda třídíme či ne, leží naše motivace k třídění. Někteří se nad tím ani nepozastaví: „třídit je samozřejmost - vždyť likvidovat cennou surovinu, tedy vytříděný odpad, by bylo čisté barbarství!“ Jiní však třeba zvažují: „mám si přidělávat práci s tříděním a nošením ke kontejnerům, když to mohu snadno hodit do komunálu?“ Zde uvádím některé odpovědi z mého miniprůzkumu, co by občany více motivovalo k třídění odpadu:

• zveřejňovaná statistika s množstvím vytříděného odpadu v obci a její promítnutí do cen za likvidaci odpadu.
• snížení poplatku za svoz odpadu. Některé obce mají díky intenzivnímu třídění i nulové placení občanů za odpad.
• kdybych nemusel tahat papír až ke škole, sleva na poplatku za odpady, ekologické projekty obce dotované tím, co obec získá (tj. např. nové elegantní stojany pro kontejnery, informační propagace, atd.), sázení stromků, keříků, atd.
• kdyby kontejnery nebyly přeplněné a byly všechny na jednom místě.

Nejčastěji tedy byla zmiňovaná finanční motivace. Tyto peníze tedy lze použít k rozvoji obce, či k často uváděnému snížení poplatku za popelnice – prostě abychom všichni viděli, že se třídit vyplatí. V roce 2011 se náklady na odvoz odpadu prakticky rovnaly stanovenému poplatku 500 Kč (při započtení zisku ze tříděného odpadu). Dnes, kdy vláda schválila navýšení maximálního poplatku za odpad z 500 Kč na 1000 Kč, by i přes vzrůstající náklady mohl poplatek za odpad tedy dokonce klesat. Ovšem – za předpokladu, že budeme třídit. 

Naše snaha třídit je ale výrazně ovlivněna vzdáleností ke kontejnerům. Sociologové prokázali, že do třídění odpadu se stabilně zapojí více než 65 % obyvatel, pokud je však pěší vzdálenost ke sběrnému místu do 150 m. Naopak pokud je delší než 400 metrů, tak se zapojí maximálně 5 % třídících nadšenců. Jak vypadá situace v Březině, vidíte na přiložené mapce - uprostřed každého kruhu je sběrné místo odpadů a poloměr kruhu je 150 metrů. Které části jsou hůře obsloužené, je z mapky zřejmé – především oblast od sokolovny až na konec Proseče směrem ke Lhotkám, pak také střed obce kolem hospody U Kaštanu a střed Táborské.

Pokud už se přeci jen vydáme s vytříděným odpadem na příslušné sběrné místo, tak přirozeně očekáváme, že zde bude možno odpad zanechat. To však není samozřejmostí. Přeplněné kontejnery jsou noční můrou každého pořádkumilovného Březiňáka, který nechce u kontejnerů ponechat tašky či krabice s odpadem (párkrát se mi už stalo, že jsem krabice s vytříděným odpadem vozil po Březině jako popelář od kontejneru ke kontejneru a nakonec je zase odvezl domů s tím, že zítřek snad bude úspěšnější). Nejistota, zda odpad skutečně budu moci vyhodit, když už se s ním vypravím ke kontejnerům, je tedy dalším významným činitelem ovlivňujícím naši snahu třídit. 

Vrátím-li se zpět k úvodnímu motivu, tedy že „třídit se vyplatí“, pak někteří chytrolíni mohou namítnout, že „pálit se vyplatí“. Ano, při pohledu do naší peněženky skutečně zjistíme, že jsme nějakou tu korunu za kvalitní palivo mohli spálením odpadu ušetřit. Ale je to skutečná úspora? Není, za tuto úsporu platíme svým zdravím (či zdravím dětí na kluzišti nebo miminek v kočárcích při projížďkách na „zdravém“ vzduchu). Fakta mluví jasně: 1) Lokální topeniště a především spalování nekvalitního paliva, představují daleko nejvýznamnější zdroj znečištění ovzduší rakovinotvornými a dalšími toxickými látkami v celé ČR; 2) Díky znečištění ovzduší v roce 2011 zemřelo předčasně 6 417 obyvatel ČR, a to hlavně na srdeční a respirační onemocnění (a nesčetně více obyvatelům se „pouze“ zhoršil zdravotní stav). Pálit odpad, např. plasty či potištěné reklamní letáky, opravdu není správný typ odpadového hospodářství. 

Je ale možné, že někteří pálí odpad, či ho netříděný odhazují do komunálu z pouhé neznalosti, kde a jak je možno v Březině odpad třídit. V tomto případě doporučuji vydat se na dobrodružnou výpravu s první vlaštovkou (např. taškou starých novin, jogurtových kelímků či lahví od vína) do míst, která naleznete dle přiložené mapky ve středu jednotlivých kruhů. Ano, to je místo, kde je poklad – v hodnotě desítek tisíc korun ročně! Přeji vám úspěšné nalezení různobarevných kontejnerů, u kterých se snad všichni budeme potkávat čím dál častěji. 

 
- Michal Bittner -
(Zpravodaj,únor 2013)
 

Použité zdroje:
https://www.obec-brezina.cz/files/ckeditor/Edeska/OZV/vyhlaska_1_2012.pdf
https://www.jaktridit.cz/cz/trideni/trideni-v-krajich/jihomoravsky-kraj
https://m.aktualne.centrum.cz/article.phtml?id=760668
https://tridime-jihomoravsky.cz/vysledky-souteze/ctvrtleti/